Červený týden u Motýlků.

Červený týden u Motýlků.                  

Svetr pro dráčka Mráčka

———————————

Hladce, hladce, obrace, pustíme se do práce.

Upleteme třeba svetr,pro dráčka je dlouhý metr.

Červený jak jablíčko, zamuchlaný maličko.

Dráčkovi to nevadí, létá, padá, dovádí…..

 „ Jeden červený den je málo“ , řekli jsme si vloni po vydařeném červeném dni, a tak nás teď  čekal hned červený týden.Společně jsme vymýšleli, co vše bychom chtěli prožít, co tvořit.

 Nápadů bylo tolik, že se na všechny ani nedostalo.

 Průvodcem při všech činnostech nám bylo opět naše známé klubíčko červené vlny.  

 Každý den se   zakutálelo někam jinam a mělo pro nás připraveno překvapení.A tak

 jsme třídili ovoce, „vařili“ jsme z něho povidla, „zavařovali jsme“ ho do skleniček a 

 také jsme mlsali a mlsali.Křížaly z červených  jablíček byly nejsladší, jen kdyby se

 tak dlouho  nesušily na topení ….

  Jablíčka děti chodily sbírat na „naši zahradu,  ale nebylo to snadné, protože je tam  

  hlídal ospalý hlídač a strašák.Ale byli to oba dobráci.  Děti jen proháněli a nakonec        

  jim poradili, co mají dělat, když něco moc chtějí a nepatří jim to.

  Moc jsme se nasmáli při domlouvání beze slov, trápili jsme se s řešením různých problémů,

  které na  nás schválně nachystalo naše klubíčko, a také  jsme tvořili – vše v barvě červené.

  A tak jsme třeba  zdobili  jablíčko a sluníčko, složili jsme si z papíru červeného dráčka,

  pletli jsme z vlny na nohách židlí svetry pro draky  Mráčka a  Melichárka, kteří se chystali

  s námi na čtvrteční drakiádu, složili jsme si básničku, a spoustu dalších věcí…..

  Nakonec jsme se však shodli na tom, že mít všechno červené by se nám ale nelíbilo.

  Svět kolem